Tvar absorbéru z obrázku 2 je obvyklý u slunečních kolektorů, využívajících různé odrazné plochy. Zde je nutné zdůraznit, že opticky koncentrovat, tedy z větší sběrné plochy odrazit na plochu menší, lze s vysokou účinností pouze přímé sluneční záření. Rozptýlené záření, jehož celoroční energetický přínos se v ČR pohybuje mezi 50 až 60%, přichází v podstatě rovnoměrně ze všech prostorových úhlů (když je slunce pod mrakem, nevrhají předměty znatelné stíny). Pro tento typ záření je optická účinnost odrazné plochy snížená.

 

Sluneční kolektor na obrázku 5 (Sluneční vakuový kolektor s vnitřní odraznou plochou) je tvořen skleněnou trubicí, jejíž vnitřní stěna je pokryta v dolní polovině obvodu odraznou vrstvou pro sluneční záření. Vnitřní skleněná trubice, pokryta absorpční vrstvou, je umístěna v blízkosti dna vnější trubice.

Pro FTZ zde obdržíme hodnotu

FTZ = (3,14 * 16 * 0,06) / 35 = 0,086

Sluneční kolektor na obrázku 6 (Sluneční vakuový kolektor s vnější odraznou plochou) je tvořen skleněnou trubicí se skleněným trubkovým absorbérem, pod kolektorovou trubicí je umístěna venkovní odrazná plocha.

 

Odpovídající faktor tepelných ztrát je FTZ = (3,14 * 38 * 0,06) / 82 = 0,087

 

Pro uvedené rozměry (lze samozřejmě dosadit i hodnoty jiné, platné pro konkrétní výrobek) můžeme konstatovat, že měrné tepelné ztráty celoskleněných slunečních vakuových kolektorů s odraznými plochami bývají obdobné jako u slunečních vakuových kolektorů s deskovým absorbérem, je ale nutné očekávat větší optické ztráty.

U slunečních kolektorů podle obr. 6, jež nemají odraznou plochu krytou zasklením, mohou být tyto ztráty navíc zvýšeny usazováním nečistot, podporované tvarem odrazné plochy.

 

Protože mezery mezi trubicemi jsou odstíněny odraznou plochou (obr. 5) nebo jsou součástí sběrné plochy (obr. 6) nedochází zde ke zvýšenému zisku přímého záření při šikmém dopadu, jako tomu je u slunečních kolektorů dle obr. 2.

návrat zpět do zajímavostí >>